fbpx

n header

Kytarovka je škola, která baví lidi i mě

Ahoj, lidi.

Je to už přes třicet let, co vedu svou kytarovou školu Kytarovka.cz. Nikdy jsem si nemyslel, že bych zrovná já chtěl někoho něco učit, ze svých zkušeností se mi už při slově „škola” roluji ponožky :-))). Pak jsem se ale dal do vymýšlení vlastní publikace o akordech a chtěl jsem do ní nějak srozumitelně dostat hudební nauku. Při rozhovoru kdesi na koncertě mi Honza Spálený potvrdil, že to udělat by bylo záslužné, než jen samotný „katalog akordů”. Bylo mi jasné, že něco umět je zcela jiná disciplína, než to někomu předávat, a tak jsem uspořádal první zkušební kytarovou školu. No a ono se to líbilo, já zjistil, jak na to, lidi chtěli další a další... Tak se snažim splatit, že mi třeba nějak bylo dáno, tím, že to dávám dál. Lidsky a pohodově, úplně jinak, než je to školské biflování a dril, ale přece jen s profesionalitou, která těm učitelům od táboráku či z internetu v drtivě většině případů chybí. Snažím se lidem dát dobrou hráčskou techniku, aby jim to šlo dobře. A taky vědomosti a nauku, kterou pochopí u několika odpoledních káv. Pak už musí jít sami. Naučím je, jak se mají sami učit. A ještě se u toho královsky bavíme. Řada z nich se opakovaně vrací pro další zkušenosti a pro tu pohodu. Samozřejmě si na škole uděláme závěrečný koncert, na kterém se uplatní vedle zkušenějších uplatní  i začátečníci. Občas si nějaký koncert uděláme nejen na škole někde v horách, ale třeba i v divadélku, kde rád hrávám. No hele :-), tady je fotka z jednoho koncertu. Někteří žáci totiž se mnou hrají na stálo!

Lidi, ahóóój!!!
Petr

rimsky-spaleny-misitu-icag.jpg

Kde to je?

Vždy a zásadně hrajeme v nějakém příjemném a kulturním prostředí (nikoli v putyce), teď už několik let v Divale Fr. Troníčka v Praze. Příjemné a útulné malé divadlo, v centru nejcentrovatějším u metra B naproti Kafkovy hlavy. V 19:00 se otevře, ve foayer si vypijete kafíčko nebo sklenku, pak jdete do kterého hlediště a v 19:30 to vypukne. Po skončení si můžete ještě něco dobrého dát případně si chvíli popovídat s námi komedianty. Prostě krásná a pohodová setkání.

Zahraje někdo z publika?

Už nějakou chvíli si říkám, že zkusíme do pořadu zařadit nový prvek, kterému říkám „Písnička z publika“. Bude-li v publiku někdo, kdo si troufne zahrát nám jednu svou písničku a tak se představit mému hostu, mně i publiku, můžeme ho vyzvat. Když se nám bude líbit, dáme mu prostor ještě na jednu. Možná to není špatná myšlenka. Více informací a pravidla hry jsou tady.

Ukaž, co umíš

Ahoj, lidi.

Už nějakou chvíli si říkám, že zkusíme do pořadu „Písničkáři sobě“ zařadit nový prvek, kterému říkám „Písnička z publika“. Bude-li v publiku někdo, kdo si troufne zahrát nám jednu svou písničku a tak se představit mému hostu, mně i publiku, můžeme ho vyzvat. Když se nám bude líbit, dáme mu prostor ještě na jednu písničku. Možná to není špatná myšlenka. Ale to nezjistíme, pokud to nezkusíme.

Jak to uděláme?

Prostě se v nějakou chvíli během pořadu zeptáme, jestli nějaký písničkář v publiku je. Zvolili jsme jednoduchá pravidla a vyhrazujeme si právo je třeba časem upřesnit, doplnit či změnit podle toho, co ukáže praxe. Tady jsou:

pepa pucholt

  1. Když divák písničkář v publiku bude, umožníme mu zahrát svou vlastní písničku.
  2. Když budou v publiku písničkáři dva nebo tři, vybereme jen jednoho či jednu. Když tam žádný písničkář nebude, hrajeme si dál. 
  3. Divák či divačka zahraje pouze na naše pozvání😊. Poskytneme prostor a technickou podporu (linka, mikrofon...), a taky naše milé a pozorné publikum, kterým se na chvíli sami staneme.
  4. Nástroj je třeba mít svůj, funkční, v ideálním případě s funkčním snímáním. Baterie je třeba zkontrolovat už doma. Pokud si písničkář přinese vlastní kvalitní mikrofon, může jej použít.
  5. Upřesnění: Divák je člověk s platnou vstupenkou. Kytara není vstupenka 😉. Vstupenky a výber pořadu, ve kterém (a komu) se chceš představit, je tady.

No a to je všechno. Tak se těšíme na zpestření a na to, že objevíme zajímavé osobnosti a uslyšíme hezké písničky.

Lidi, ahóóój!

Petr

Písničkáři sobě pokračují

Ahoj, lidi.

Už řadu let dělám pořad „Písničkáři sobě“, který je dalo by se říci takovou pozvánkou do šatny umělců. Hraje se tam kromě vlastních věcí všechno možné, můžeme hrát a improvizovat nejen v muzice, ale i v průběhu toho večera. Udělat to na scéně je dobrodružné a ne každý si na to troufne. Někteří kolegové chtějí zůstat u toho pevně daného, nacvičeného, v čem jsou si jistí. Mají obavu, aby ze sebe neudělali blbce, kteří to neumí. Jiní se na to těší a někteří se po několikáté vracejí. Dokonce už se ani nesnaží vyzvědět, jak ten pořad bude probíhat, protože pochopili, že ani já to nevím. Jinak by to pro mě nebylo tak dobrodružné, jako pro ně. Společně si užijeme písniček i všelijakého slova tu srandovního, tu moudrého, zazpíváme si a vzpomeneme na někoho, kdo má zrovná výročí. Nejlépe improvizovanou písničkou.

rimsky-spaleny-misitu-icag.jpg

Kde to je?

Vždy a zásadně hrajeme v nějakém příjemném a kulturním prostředí (nikoli v putyce), teď už několik let v Divale Fr. Troníčka v Praze. Příjemné a útulné malé divadlo, v centru nejcentrovatějším u metra B naproti Kafkovy hlavy. V 19:00 se otevře, ve foayer si vypijete kafíčko nebo sklenku, pak jdete do kterého hlediště a v 19:30 to vypukne. Po skončení si můžete ještě něco dobrého dát případně si chvíli popovídat s námi komedianty. Prostě krásná a pohodová setkání.

Zahraje někdo z publika?

Už nějakou chvíli si říkám, že zkusíme do pořadu zařadit nový prvek, kterému říkám „Písnička z publika“. Bude-li v publiku někdo, kdo si troufne zahrát nám jednu svou písničku a tak se představit mému hostu, mně i publiku, můžeme ho vyzvat. Když se nám bude líbit, dáme mu prostor ještě na jednu. Možná to není špatná myšlenka. Více informací a pravidla hry jsou tady.

Petr Rímský

 písničkář