fbpx

n header

Zákon o zachování lásky


Ukázka

Někdy vám láska jen tak beze stopy zmizí
S otázkou máš mě ráda máš mě ještě rád
Člověk si připadá že už je někde cizí
Má ještě smysl rvát se nebo už to vzdát

Dostanu kopačky a já si pořád říkám
Co jsem si nadrobil že to si taky sním
Jenže ta láska přece nezmizela nikam
I po mý kremaci snad zbude popel nebo dým

Ref.:
Že prý je zákon o zachování hmoty
Nebo když ve vodu rozpouští se led
Já už jsem roztál a teď čekám co ty
Jestli chceš sublimovat tak raději hned
Že prý je zákon o zachování energie
Pámbů či Velký třesk anebo jiné zkazky
Nikdo nic nepochopí dokud si sám nezažije
Svůj vlastní zákon o zachování lásky


Kam vlastně láska zmizí když už není ve mně
Anebo v tobě to je vlastně celkem fuk
Jestli ji schlamstnul vesmír, nebe nebo země
Má ji teď jiná holka nebo jinej kluk

Možná je lásky pořád stejně jako kdysi
Jenom těch lidí je teď na ní čím dál víc
Tak to bych radši nebyl ani tam kde ty jsi
Možná se vodstěhuju někam na Měsíc

Ref.:
Že prý je zákon o zachování hmoty
Nebo když ve vodu rozpouští se led
Já už jsem roztál a teď čekám co ty
Jestli chceš sublimovat tak raději hned
Že prý je zákon o zachování energie
Pámbů či Velký třesk anebo jiné zkazky
Nikdo nic nepochopí dokud si sám nezažije
Svůj vlastní zákon o zachování lásky

Letecký den


Ukázka

Letecký den ve středu po noční
Uragán hloupých slov pálí a zebe
Překvapil nás jak svátky vánoční
Když peří lítalo ze mne i z tebe

Letecký den, hrnce i talíře
Peřina vejpůl se za oba stydí
Za zlobu v nás, za krásku, za zvíře
Za to co dokážou zas jenom lidi

Letecký den chýlí se k večeru
Kdo z nás ho začal a kdopak ví proč
Možná že ty, prý pro mou nevěru
Možná já pro to tvé slepičí kvoč

Daně


Ukázka

Nechce se mi zpívat něco o dívce ze čtvrté řady
Co se na mě zazubí a já zpívám jen pro ni
Když vím, že se vždycky najde podivín s ohebnými zády
Někdo, kdo by radši slyšel, jak mi hranu zvoní

Nechce se mi zpívat něco o ztichlém opuštěném sále
O rozdané naději a o radosti, která na mne nezbyla
O chvílích kdy nechci nebo neumím spokojit se s málem
Chci teď zpívat o obludě, která se mi zjevila

Nechce se mi zpívat něco o smutku v hotelovém pokoji
O recepční co mi dává klíče zvlhlou dlaní
O úsměvu se kterým si připadám jako měsíc na hnoji
Když mám pocit že se na mě dívá i výběrčí daní

Daní ze všech peněz bude bída a daň ze slávy závist
Daní z pravdy nejčistší pak bývá špinavá lež
Zrada bude daní z dobrých přátelství, daní z lásky nenávist
I ze života bude daň a nikdo se neptá, jestli chceš

Na výběrčí daní prosím dejte si laskavě pozor
Vypadají nevinně a úsměv jim na tváři svítí
Stačí ale na chviličku zapomenout, že tu mají dozor
A zejtra po vás zbyde jenom pověst a uschlý kvítí
A příští tejden zbyde po vás pověst a uschlý kvítí
A za rok zbyde po vás jenom pověst...

 písničkář